Noční obloha

DenMěsícRokNahrávám..Animace
++.++++<><><>
Noční obloha
Zeměpisná šířkaZeměpisná délkaPřednastavené souřadniceVýška obzoruNGC limit
° ° sipka
Analyzuji data..
Nahrávám..

Na obrázku je bílou nepřerušovanou čárou zobrazen průběh slunce (azimut a výška) na zvoleném místě od západu slunce v daný den po východ slunce následujícího dne. Vypočítány jsou časové údaje - západ, východ slunce, okamžiky soumraků. Pro konkrétní okamžik lze najít seznam nejjasnějších hvězd, viditelnost souhvězdí nad obzorem či informace o viditelnosti Messierových a NGC objektů.

Při pohybu myší poblíž průběhu slunce se v levém dolním rohu obrázku ukazují informace pro konkrétní okamžik daný červeným kolečkem na grafu. Zobrazí se datum, čas, hvězdný čas, azimut a výška slunce pod obzorem. Lze zvolit libovolné datum ±50 let od současného dne. Dalším volitelným parametrem je výška obzoru, kde lze vybírat z předvolených hodnot od 0° do 15° po 5°. Tyto funkce fungují pouze se zapnutým Javascriptem.

Azimut a výška …

Na čáře horizontu jsou vyznačeny světové strany – západ (azimut 270°), sever (azimut 0°) a východ (azimut 90°). Azimut je úhel měřený ve vodorovném směru od meridiánu (vertikála orientovaná směrem sever-jih). Pro naše účely měříme azimut od severu (pozn. v astronomii se někdy za nulový azimut uvažuje směr k jihu, což má své opodstatnění, protože v tu chvíli je i hodinový úhel nulový. To ovšem předpokládá horní kulminaci hvězdy na jihu, což je splněno jen pro objekty pozorované ze severní polokoule.) Hodnoty přibývají po směru hodinových ručiček, tj. od severu k východu. Výška (objektu nad obzorem) je úhel měřený ve svislém směru od horizontu. Nulou se začíná na horizontu, kladné hodnoty přibývají nahoru směrem k zenitu, záporné dolů směrem k nadiru.

Západ a východ slunce …

Pro zvolený den a následující den se vypočítají okamžiky západu, potažmu východu slunce pro dané místo. Východ a západ slunce jsou okamžiky, kdy se horní okraj slunečního kotouče nachází přesně na ideálním horizontu (za průměrných atmosférických podmínek pro pozorovatele při hladině moře). Vlivem atmosférické refrakci je skutečná poloha horního okraje slunečního disku v těchto okamžicích 0° 34' pod horizontem. Zdánlivý poloměr slunce na obloze činí 0° 16'. Střed slunečního disku je v okamžiku východu slunce (tj. na konci ranního občanského soumraku) nebo západu slunce (tj. na začátku večerního občanského soumraku) 0° 50' pod horizontem.

Soumraky …

Určí se okamžiky jednotlivých soumraků (vyznačené žlutým kolečkem, soumrak je přechod mezi dnem a nocí, slunce je pod obzorem, osvětluje horní vrstvy atmosféry). Občanský soumrak, kdy zaznamenáme stmívání a Slunce není hlouběji než 6° pod obzorem. Nautický soumrak, kdy horizont přestává být vidět na moři a slunce není hlouběji než 12° pod obzorem. Astronomický soumrak, kdy slunce přestane být zdrojem osvětlení a slunce není hlouběji než 18° pod obzorem. Pokud je slunce více než 18° pod obzorem, nastává astronomická noc, přičemž se zobrazí její délka. Stejně se zobrazuje délka noci (od západu k východu slunce). Zobrazen je i okamžik, kdy je slunce nejhlouběji pod obzorem. Jednak časovým údajem, tak výškou slunce pod obzorem.

Pokud se kurzorem myši přiblížíte k červenému kolečku, změní se kurzor na ručku a kliknutím lze zobrazit další detaily (seznam nejjasnějších hvězd, viditelná souhvězdí, Messierovy a NGC objekty) o noční obloze v daném čase.

Seznam nejjasnějších hvězd …

Pro vytvoření seznamu pěti nejjasnějších hvězd jsou použita data z katalogu Hipparcos. Obzorníkové souřadnice dané volitelnou výškou nad obzorem a azimutem po 10° jsou postupně převáděny na rovníkové souřadnice, přičemž pro každou vzniklou kruhovou výseč jsou nalezeny nejjasnější hvězdy. Takto vzniklý seznam se seřadí vzestupně podle pozorované hvězdné velikosti. U každé hvězdy ze seznamu se vypočítá z paralaxy π vzdálenost r
Vzorec 1 - r = 1/pi
a přes modul vzdálenosti i absolutní hvězdná velikost M
Vzorec 2 - M = m+5[1-log(r)].

Výpočet nejlepší viditelnosti …

Pro libovolnou hvězdu v okamžiku její horní kulminace platí, že její rektascenze se rovná hvězdnému času. Nyní stačí zjistit, který den v roce bude tento hvězdný čas (rovný rektascenzi hvězdy) o půlnoci. Zde využijeme skutečnost, že 1. ledna v 0 h 0 m světového času je hvězdný čas roven přibližně hodnotě 6 h 42 m (= 6,7 h), lze ověřit na grafu při zvolení 1. ledna libovolného roku nebo z hvězdářské ročenky. Platí, že 1 střední sluneční den (24 h) má 86 400 s a 1 hvězdný den (23 h 56 m 4 s) má 86 164 s, je tedy o 236 s (= 0,065 556 h) kratší.
Vzorec 3 - theta = 6,7 + n * 0,065556.
kde θ je hvězdný čas a n je počet dnů od 1. ledna.
Příklad: hvězda Rigel má rektascenzi 5 h 14 m. Po dosazení do výše uvedené rovnice nám vyjde n = –22,4. Po přičtení 365 dnů získáme 342,6. den od 1. ledna, to je 9. prosince, což je den, kdy Rigel prochází o půlnoci místním poledníkem. Výsledek můžeme zkontrolovat v programu Stellarium.

Počet pozorovatelných hvězd …

Analýzou dat z katalogu Hipparcos plyne, že pouhým okem (do 5,99 mag) lze na hvězdné obloze pozorovat necelých 5 000 hvězd v našich středoevropských podmínkách. Zhruba polovina hvězd je však pozorovatelných. Tabulka obsahuje seznam hvězd, které jsou v danou chvíli nad obzorem, seřazené do skupin podle hvězdné velikosti. Následuje seznam souhvězdí seřazených podle četnosti výskytu jednotlivých hvězd. Tučně a větším písmem jsou zobrazeny souhvězdí, které obsahují více než 5 % hvězd v dané skupině. U každého souhvězdí (zobrazené latinskou zkratkou) se zobrazí český a latinský název včetně informace o počtu hvězd.

Viditelná souhvězdí …

Souhvězdí je oblast na obloze s přesně vymezenými hranicemi. Na obloze bylo Mezinárodní astronomickou unií v roce 1925 definováno 88 souhvězdí. Seznam obsahuje soupis souhvězdí, která jsou v danou chvíli viditelná (alespoň) z části nad obzorem. Tučným písmem jsou zvýrazněna souhvězdí, u nichž alespoň část nikdy nezapadá. Modře jsou označena souhvězdí cirkumpolární, kde platí, že žádná jeho část z dané zeměpisné šířky nezapadá.

Messierovy a NGC objekty …

Záložka Messier obsahuje seznam všech Messierových objektů, které jsou v daném okamžiku nad obzorem. Jsou rozděleny do skupin podle typu objektu (galaxie, hvězdokupy, mlhoviny). U každé skupiny je zobrazen celkový počet objektů včetně jejich výčtu seřazených podle Messierova čísla. Při najetí myši na název objektu se zobrazí malé okénko s dalšími informacemi – NGC označení, pozorovaná hvězdná velikost, zdánlivé rozměry, souhvězdí, azimut a výška nad obzorem. Pokud se na název klikne, dojde k načtení obrázků daného objektu, přičemž pod obrázkem se zobrazí informace o objektu.

Záložka NGC obsahuje seznam NGC objektů, které jsou v daném okamžiku nad obzorem. Výsledný počet objektů lze ovlivnit nastavením pozorovaná hvězdné velikosti – NGC limit. Pozorování pouhým okem odpovídá pozorovaná hvězdná velikost 5-6 mag v závislosti na světelných podmínkách noční oblohy. Z města a jeho blízkého okolí se pravděpodobně nepodaří najít žádný NGC objekt. Při najetí myši na název objektu se zobrazí v malém okénku stejné informace jako u Messierových objektů. Kliknutím na název se přesunete na stránku s detailními informacemi.

Tipy …

Rovnodennosti a slunovraty

Slunce vychází přesně na východě v den jarní a podzimní rovnodennosti. Vyzkoušejte zadat datum okolo 20. března (jarní rovnodennost, platné pro severní polokouli, obecně bychom měli nazývat březnová rovnodennost) nebo 22. září (podzimní rovnodennost). Rovnodennosti jsou okamžiky, kdy slunce přechází přes rovník a nastávají, když den trvá stejně dlouho jako noc (dvanáct hodin). Astronomicky však tato definice není úplně přesná. Sluneční disk má průměr při průmětu na světovou sféru více než půl stupně, v zemské atmosféře dochází k refrakci slunečního světla, slunce je v den rovnodennosti viditelné nad obzorem přibližně 12 hodin a 10 minut, pod obzorem je jen 11 hodin a 50 minut.

Letní slunovrat nastává obvykle 21. června. Slunce v našich zeměpisných šířkách dosáhne maximální výšky nad obzorem, v noci naopak nesestoupí příliš hluboko, nenastane ani astronomická noc. Naopak při zimním slunovratu okolo 21. prosince Slunce v noci klesá nejvíce pod obzor. Můžete vyzkoušet zadáním dat a zobrazením příslušných grafů.

Astronomická noc

Pokud se střed slunce nachází více než 18° pod horizontem, sluneční světlo již nijak nenarušuje pozorování noční oblohy, nastává astronomická noc. V oblastech nad 48,5º zeměpisné šířky slunce okolo červnového slunovratu neklesá víc než 18° pod horizont, večerní astronomický soumrak splývá s ranním (u nás je toto období dlouhé cca čtyři týdny) a astronomická noc nenastává. Zkuste toto období najít.

Cirkumpolární souhvězdí

Jedná se o souhvězdí, jehož žádná část nezapadá. Jejich seznam závisí na poloze pozorovatele (jeho zeměpisné šířce). Zkuste najít cirkumpolární (obtočnová) souhvězdí pro vaši polohu. Patří mezi ně souhvězdí Velké medvědice?

Stránka byla naposledy editována 9. října 2012 v 8:07.
Stránka byla od 15. 1. 2010 zobrazena 12271krát.

* * *    Zrcadleno ze stránek astronomia.zcu.cz/hvezdy/hipparcos/2382-nocni-obloha    * * *
Vytištěno ze stránky projektu Hvězdy (hvezdy.astro.cz/hipparcos/2382-nocni-obloha)
Nahrávám...