• Seznam jmen
• Seznam souhvězdí
• Antické hvězdářství
• Starověké Plejády
• Mezoamerické Plejády
• Označení hvězd
• Srovnání jmen
• Reference
• Původ jmen
• Slunce
• Merkur
• Venuše
• Země
• Mars
• Jupiter
• Saturn
• Uran
• Neptun
• Pluto
• Planetky
• Komety

Artemis, v bájesloví dcera Dia a Léty; jejím bratrem byl bůh Apollón, který se s ní narodil jako dvojče. Artemis se narodila jako první a pomáhala své matce při bratrově porodu; proto byla tato bohyně pokládána za panenskou ochránkyni matek, Artemis Eileithyia. Byla vyzbrojena lukem a šípy. Mohla stejně jako její bratr Apollón rozdávat smrtelníkům náhlou smrt nebo nemoc, avšak stejně mohl a i nemocné uzdravovat. Podle jedné báje si bohyně ve svých třech letech vyprosila od otce Dia dary pro svůj osud: věčné panenství, luk a šípy, které byly stejné jako zbraně Apollónovy, družinu mořských nymf a družinu říčních nymf, které by pečovaly o její oděv a psy, až nebude lovit; přála si mít šafránový rudě lemovaný lovecký oděv. Chtěla vládnout nad všemi horami světa a jen jedním městem, poněvadž většinu svého života chtěla trávit v horách. Prosadila též, aby byla bohyní světla. Zeus splnil všechna její přání a přidal jí ještě třicet měst, jejichž by byla paní, a učinil ji ochránkyní přístavů. Bohyně si vyvolila své družky a odebrala se s nimi k Héfaistovi, jehož pomocníkům Kyklópům Bronteovi, Argeovi a Steropeovi směle nařídila, aby jí ukovali stříbrný luk s toulcem plným šípů. Bůh Pán dal Artemidě tři lovecké psy tak silné, že mohli zadávit lva, a přidal k nim ještě sedm psů rychlých jako vítr. Artemis dodržovala čistotu, a když ji jednou pronásledoval svou láskou říční bůh Alfeios, raději si pomazala obličej bílým bahnem jako její družky, aby ji neodbytný milenec nepoznal. Nymfu Kallistu, kterou svedl Zeus, bohyně proměnila v medvěda a nechala by ji byla uštvat psy, kdyby ji sám Zeus nezachránil. Vnuk krále Kadma, Aktaión, spatřil na lovu bohyni nahou v koupeli. Bohyně ho zahubila, aby se nemohl vychloubat, že spatřil její krásu. Artemis ztrestala nelítostně i thébskou královnu Niobu, která urazila její matku Létu. Král Oineus zapomněl právě bohyni Artemidě přinést oběť, když ji přinášel všem bohům. Bohyně ho ztrestala vysláním kalydónského kance, který pustošil královu zemi. Ze všeho nejvíce milovala Artemis lov. Proto jí byly dávány přídomky Iocheaira, „Chrlící šípy” a Keladeiné, „Povykující”. K lidem bývala i krutá. Na její počest ve Spartě bičovali mladíky a jejich krví zkrápěli oltář Artemidy Orthie. Král Agamemnón ji urazil a musel na usmíření obětovat vlastní dceru Ífigeneiu. Bohyně, jako Artemis Taurská nebo Artemis Tauropolská, vyžadovala lidské oběti. Tento kult zmírnila Ífigeneia, když se svým bratrem Orestem přenesla sošku bohyně do Braurónu v Attice. V Asii byla uctívána Artemis Efeská, které její vyznavači postavili v Efesu chrám, počítaný mezi sedm divů světa. Artemis Efeská nebyla panenskou bohyní, nýbrž byla považována za matku, která živila všechny tvory. V pozdějších dobách byl kult bohyně ztotožňován částečně s kultem bohyně měsíce Selény a Artemis pak byla uctívána i jako bohyně měsíce. Kult Artemidin byl rozšířen především na ostrově Déku, v Delfech a Arkadii, kde bylo její oblíbené sídlo. V Delfech bohyně odpočívala po únavných lovech a bavila se ve společnosti Mús a Charitek. Římané s ní ztotožňovali Dianu.