Iuppiter
Iuppiter, staroitalický bůh jasného nebe a vesmíru. Později ho Římané zcela ztotožnili s Diem. Jeho otcem byl Saturnus, matkou bohyně Ops. Stejně jako Zeus si vzal za manželku svou sestru bohyni Héru, tak i Iuppiter se oženil se svou sestrou bohyní Iunonou. Měl s ní čtyři děti: boha války Marta, boha ohně Vulcana, bohyni Vestu a bohyni Eileithyi. Kult Iovův byl ve starém Římě nejdůležitější, poněvadž veškeré dění státní i soukromé bylo podřízeno tomuto bohu. Na jeho počest se konaly rok co rok v září slavnosti, které se z původního trvání jednodenního rozrostly na slavnosti trvající dva týdny. Při slavnostech Římané přinášeli nejvyššímu svému bohu oběti, konali slavností průvody a pořádali hry v cirku. Iuppiter byl především ochráncem Říma a celé římské říše, a proto byly k jeho poctě budovány početné chrámy, mezi nimiž byl největší a nejnádhernější chrám na Kapitolu. Posvátným ptákem Iovovým byl orel, který nosil jeho blesky, ze stromů mu byl zasvěcen dub. Iuppiter se dovedl v cokoli měnit a býval nevěrný své choti Iunoně, která naopak byla vzorem počestnosti. Své sokyně krutě trestala. — V představách starých Římanů byl Iuppiter vznešenější než řecký Zeus. Nazýval se i Diespiter, „Bůh jasného nebe”, ale i Pluvius, „Deštivý”, neboť dával vláhu všemu na světě. Zčeštělý tvar je Jupiter.