Soustava Siria a Siria B
Sirius A
Hvězda Sirius je nejjasnější hvězdou na noční obloze. Nachází se v souhvězdí Velkého psa, a proto má i jiná jména, jako například Psí hvězda či Canicula. Její vzdálenost od Země činí zhruba 8,6 světelných let, což ji řadí mezi jednu z nejbližších hvězd. Jelikož je Sirius pozorovatelný z každého obydleného místa na Zemi, byl vždy vhodným objektem k pozorování.
Hlavní charakateristiky Siria A | |
Hvězdná velikost: | -1,46m |
Spektrální třída: | A0 |
Hmotnost: | 2,4 MS |
Průměr: | 1,8 RS |
Svítivost: | 26 LS |
Efektivní teplota: | 10 000 K |
Na Siriu A je ale zajímavé to, že má svého průvodce. Je jím malý bílý trpaslík, který dostal název Štěně, nebo též Sirius B.
Sirius B
Historie
Mezi lety 1834 až 1844 byly zaznamenány některé nesrovnalosti v pohybu Siria A. Těchto nesrovnalostí si poprvé všiml astronom F. W. Bessel, který předpokládal, že dráha Siria A musí být ovlivňována nějakou velmi blízkou hvězdou. Po teoretických výpočtech pak jako první předpověděl, že Sirius A má svého souputníka.
(zdroj obrázku: www.noao.edu)
31. ledna roku 1862 testoval americký astronom Alvan Graham Clark největší čočkový dalekohled té doby. Nejvýhodnějším testovacím objektem se mu jevil právě Sirius. O tři sekundy dříve, než spatřil samotného Siria, zaznamenal ve svém dalekohledu velmi malý 8 200krát slabší objekt. Jako první spatřil předpovídaného Siriova souputníka. Tím bylo oficiálně potvrzeno, že Sirius je dvojhvězdou. Aby byly obě hvězdy rozlišeny, byla jasnější složka pojmenována jako Sirius A a matnější složka jako Sirius B. Dalším důležitým datem astronomické historie byl rok 1915. Tohoto roku byl totiž na observatoři na Mount Wilson nedaleko Pasadeny v USA potvrzen Sirius B jako hvězda typu bílý trpaslík, první hvězda tohoto typu, která byla oficiálně potvrzena.
Na stejné observatoři byl roku 1925 učiněn další významný objev. U jeho zrodu stál americký astronom Walter Sydney Adams, který změřením a vypočítáním gravitačního rudého posuvu dodal astronomické veřejnosti poslední indicii k tomu, aby se bílí trpaslíci stali plně přijatelnými pro každého. Do té doby totiž někteří vědci považovali bílé trpaslíky za teoretický paradox v přírodě se nevyskytující. Sir Arthur Eddington ve své knize Stavba nitra hvězd z roku 1926 píše:
„Profesor Adams zabil dvě mouchy jednou ranou. Nejenže provedl nový test Einsteinovy obecné teorie relativity, ale také potvrdil naše úvahy o tom, že hmota 2 000krát hustší než platina je možná, ba dokonce je opravdu ve vesmíru přítomna.“ |
Převzato z knihy: THORNE,Kip S. Černé díry a zborcený čas. Praha: Mladá Fronta, 2004. ISBN 80-204-0917-3 |
Na první fotografii Siria B muselo lidstvo čekat až do roku 1970. Tehdy ho zaznamenal na fotografický papír Irving W. Lendenblad.
Charakteristiky Siria B
Jak již bylo zmíněno, Sirius A (hvězda hlavní posloupnosti) a Sirius B (bílý trpaslík) tvoří široký binární systém, jejichž vzájemná vzdálenost se pohybuje kolem 19,8 AU, přičemž „Štěně“ oběhne kolem hlavní složky dvojhvězdy jednou za 50 let.
(zdroj obrázku: chandra.harvard.edu)
Sirius B má 8 200krát menší zářivý výkon než Sirius A (LSirius B = 0,000 122 LSirius A) a 360krát menší než Slunce (LSirius B = 0,002 8 LSlunce). Našemu Slunci se může ale rovnat svojí hmotností (MSirius B = 1,05 MSlunce). Přitom vlastní průměr dosahuje pouhých 0,008 6 RSlunce. (Ve srovnání se Zemí je to 0,92 RZ, což je přibližně 11 720 km).
(zdroj obrázku: navod.hvezdarna.cz)
Štěně se pravděpodobně vyvinulo z hvězdy typu B s počáteční hmotností 5 MSlunce před zhruba 125 milióny let. Dokonce je velmi pravděpodobné, že Sirius B býval jasnější než Regulus A, taktéž hvězda typu B.
V současnosti je Štěně ve fázi velmi horkého bílého trpaslíka typu DB s uhlíkovým jádrem (~108 K) a heliovou atmosférou (25 200 K). I přes velmi vysokou teplotu panující v jeho středu však termonukleární reakce již vyhasly, a tak Sirius B bude chladnout až do doby, kdy se promění v černého trpaslíka tvořeného převážně z diamantu.
Gravitační zrychlení na povrchu je pro člověka nepředstavitelné. Je 3·108krát větší než na Zemi (log g = 8,57), to znamená, že člověk, který na Zemi váží 70 kg, by na povrchu Siria B vážil 2,1·1010 kg (váženo na pružinových vahách).
Katalogová čísla Siria B jsou Gl 244B a ADS 5424B.