• Seznam jmen
• Seznam souhvězdí
• Antické hvězdářství
• Starověké Plejády
• Mezoamerické Plejády
• Označení hvězd
• Srovnání jmen
• Reference
• Původ jmen
• Slunce
• Merkur
• Venuše
• Země
• Mars
• Jupiter
• Saturn
• Uran
• Neptun
• Pluto
• Planetky
• Komety

Hermés, syn Diův a bohyně Máie, dcery Atlantovy; narodil se prý v Arkadii na Kylléně, proto slul bůh Kyllénský. Hned po svém narození se vydal na cestu a uloupil stádo padesáti krav, které patřilo bohu Apollónovi. Krádež provedl tak lstivě, že zahladil všechny stopy, avšak Apollón ho přece vypátral, díky svému věšteckému umění. Zeus rozhodl, že Hermés musí krávy vrátit. Po cestě k ukrytému stádu však Hermés Apollóna okouzlil hrou na lyru, kterou si zhotovil z krunýře želvy a ze sedmi strun; Apollón daroval svému bratru za lyru své stádo a dal mu ještě zlatou berlu přinášející štěstí a bohatství. Hermés byl jedním z  nejobratnějších bohů, stal se poslem bohů, obzvláště Dia. Vyřizoval nejobtížnější úkoly. Ochraňoval stáda, daroval lidem blahobyt, byl bohem hlasatelů, dárce řečnického nadání, hlavně bohem obchodu, ale i lsti, podvodů, zlodějů, ba i křivopřísežníků. Hermés ochraňoval i cesty a pocestné a doprovázel též duše zemřelých do podsvětí. Dotkl-li se svou berlou lidských očí, přinášel spánek a sny. Apollón mu poradil, aby se naučil věšteckému umění u Thrií na Parnássu. Hermés miloval Kekropovu dceru Hersu a s bohyní Afrodítou zplodil Hermafrodíta. Hermés zasahoval velmi často do lidských osudů. Nevynalezl jen lyru a flétnu, ale i jiné a pro lidstvo velmi užitečné věci. Vynašel prý míry a váhy pro obchodníky, učil lidi tkalcovskému umění, aritmetice, geometrii, astronomii i  astrologii a byl pořadatelem obětí bohům. Nebyl pouhým poslem bohů; sám splnil ta nejobtížnější poslání. Doprovázel Priama na jeho cestě k Achilleovi, chránil Odyssea před Kirčinými úklady; na příkaz Diův zahubil Arga. Pro svou lstivost a dovednost byl nejbližším pomocníkem Diovým. Umělci ho zobrazovali jako staršího muže, později však představovali boha jako krásného jinocha, plného síly, s okřídleným kloboukem a okřídlenými trepkami. Nejslavnější je Práxitelova socha, na které Hermés drží na ruce boha Dionýsa. Na rozcestích byly zřizovány hromady kamení (na počest Hermovu), na něž musil každý pocestný přidat kámen. Později se stavěly na počest tohoto boha sloupy, zvané hermovky, s jeho podobou. Jeho sochy bývaly v tělocvičnách, neboť Hermés byl bohem tělesné obratnosti a tělocviku; nejvíce byl uctíván v Arkadii a v Athénách. Jako Héraklés měl i Hermés některá příjmení, např. Dolios (označovalo jeho vychytralost a znalost pletich), Logios (mistra a dárce vtipné řeči), Nyktios, „Noční” – na hostině k jeho poctě byly obětovány první kapky z posledního poháru), Psýchopompos (doprovázel duše zemřelých do podsvětí) atd.