Skylla
Skylla, dcera megarského krále Nísa,
zamilovala se do krále Mínóa, který obléhal město, v němž její otec
okraloval. V noci ustřihla spícímu otci nachovou kadeř, na níž závisela jeho vláda i život, vzala mu
i klíče od městské brány a vykradla se k Mínóovi. Dala mu oboje s
podmínkou, že jí daruje svou lásku. Mínós přijal, město dobyl a
vyloupil; pohrdal však Skyllou, která přivodila smrt svého vlastního otce. Nechtěl ji proto vzít s
sebou na Krétu. Skylla se držela královy lodi; napadl ji však duch zemřelého otce v podobě mořského
orla. Skylla se ulekla, pustila se a byla by utopula, proměnila se však v mořského ptáka.
Skylla, mořská nestůra, podle nejrozšířenějšího podání dcera
Týfóna a Echidnina; podle jiných dcera boha
Poseidóna. Byla to žena–obryně, měla šest chřtánů a šest hlav,
vyrážela z divokosti a žravosti stále lví řev. Byla naštěstí připoutána v jeskyni, takže vyčnívala
jen polovicí těla ze své sluje; lovila ryby, delfíny a tuleně a plavce z lodí ztroskotavších mezi ní
a Charybdou. Se Skyllou zápasil Odysseus;
Argonauti i Aeneas byli před ní varováni.