Héra

Héra, Hérá, Héré, třetí dítě Títána Krona a jeho ženy bohyně Rheie. Jejími sourozenci byli: nejstarší sestra Hestiá, pak bohyně Déméter, bratři Hádés, Poseidón a nejmladší Zeus. I ji spolkl její otec, aby nemohla podle věštby rozpoutat vzpouru proti němu a sesadit ho z trůnu nejvyššího boha. Osvobodil ji s ostatními sourozenci nejmladší bratr Zeus. Héra vynikala svou krásou a mohla se měřit s bohyní AfrodítouPallas Athénou. Diovi se zalíbila a vzal si ji za manželku. Báje vyprávějí, že Zeus našel Héru na Krétě a přiblížil se k ní v podobě kukačky. Héra si s ním začala hrát, a tu Zeus vzal na sebe svou podobu a zmocnil se jí. Héra byla ochránkyní manželství, dárkyní dětí a pomocnicí žen při porodu. Žila tak, aby svým životem byla vzorným příkladem, a proto tím více ji vzrušovaly poklesky jejího manžela, velkého záletníka. Nadto byla ještě velmi žárlivá. Zeus měl mnoho dětí, s bohyněmi i se smrtelnými ženami. Všechny Héra stíhala svou zlobou a nenávistí. Zejména pronásledovala Héraklea, Dionýsa a Aineia. Vynutila si krutý trest pro Ixiona, krále Lapithů, který po ní zatoužil. I jiné provinilce krutě trestala. Na hrdinu Héraklea seslala šílenství a stejně i na krále Athamantha. Naopak byla nakloněna kouzelnici Médeii, poněvadž odmítla milostné návrhy Diovy. Zeus uznával Héru jako svou spoluvládkyni, dosti často se s ní radil a svěřil jí i některé tajnosti, jiným bohům neznámé. Ale nikdy jí zcela nevěřil. Při rozbrojích dovedl uplatnit svou vůli a po pokusu o sesazení, kdy vzbouřence vedla Héra a spoutaného a bezmocného Dia osvobodil Briareós, dovedl tvrdě zasáhnout svou ženu. Spoutal ji řetězy a zavěsil mezi nebem a zemí a na každou nohu jí přivázal kovadlinu. Propustil ji sice na svobodu, avšak teprve tehdy, až mu bohové – i když neradi – odpřisáhli, že už nikdy se nepokusí o  jeho svržení z trůnu. Héra měla stejně jako Zeus dar věštecký. Její věštírna byla blíže Pagai. Héra sama prorokovala, že Giganty nemohou zabít bohové, ale jen smrtelník oděný ve lví kůži. Proto Zeus povolal hrdinu Héraklea, který pak dobíjel Giganty od bohů zraněné. Héra porodila Diovi boha války Área, božského kováře a zbrojíře bohů Héfaista a bohyni Hébu. Za její dceru se pokládá i  Eileithýia. Héřin kult byl rozšířen po celém Řecku; zejména pak na ostrově Samu, v jejím rodišti. Její chrám v Olympii je nejstarším řeckým chrámem. Byla zpodobňována s diadémem a žezlem, jí zasvěcená zvířata byla kukačka, páv a jeřáb, z plodů pak granátové jablko.

Stránka byla naposledy editována 15. ledna 2010 v 19:41.
Stránka byla od 15. 1. 2010 zobrazena 3692krát.

* * *    Zrcadleno ze stránek astronomia.zcu.cz/hvezdy/nazvoslovi/422-hera    * * *
Vytištěno ze stránky projektu Hvězdy (hvezdy.astro.cz/nazvoslovi/422-hera)
Nahrávám...