• Seznam jmen
• Seznam souhvězdí
• Antické hvězdářství
• Starověké Plejády
• Mezoamerické Plejády
• Označení hvězd
• Srovnání jmen
• Reference
• Původ jmen
• Slunce
• Merkur
• Venuše
• Země
• Mars
• Jupiter
• Saturn
• Uran
• Neptun
• Pluto
• Planetky
• Komety

Déméter, dcera Kronova a Rheina; po narození ji otec spolkl jako ostatní své děti, aby se mohla splnit věštba Úranova a Gáina, že ho svrhne z trůnu jeho vlastní dítě. Zeus všechny své sourozence osvobodil, a když se ujal vlády na Olympu, svěřil Déméter péči o rolnictví a plodivou sílu země. Déméter se neprovdala. Při bujném svatebním veselí na svatbě Kadmově a Harmoniině se oddala třikráte zoranému poli Iasiónovi a porodila mu syna Plúta, boha bohatství. Rozlícený Zeus, kterého Déméter dříve nevyslyšela, Iasióna usmrtil bleskem. Potom již bohyně Diovi neodolala a porodila mu syna Iakcha a své nejmilejší dítě Koru, později zvanou Persefonu. Persefoné byla jedinou radostí své matky. Když ji pak vládce podsvětí chmurný Hádés unesl, nešťastná matka ji usilovně hledala. Marně se domáhala svého bratra Dia, aby nařídil Hádovi, že musí Persefonu vrátit nešťastné matce. Zeus dobře věděl, že Hádés již s Persefonou uzavřel sňatek a nešťastnice pojedla zrnka z granátového jablka vyrostlého v podsvětí, a proto již nikdy nesměla natrvalo opustit říši mrtvých. Déméter vyslovila nad celou zemí kletbu neúrody. Země hynula a Zeus začal mít obavy i o osud bohů. Déméter se uchýlila k eleusínskému králi Keleovi a jeho ženě královně Metaneiře, kteří ji vlídně přijali, i když nevěděli, že Déméter je bohyně. Déméter chtěla z vděčnosti obdařit jejich syna Démofoónta nesmrtelností, avšak jeho vlastní matka Déméter nešťastně vyrušila a děcko zahynulo. Zeus marně volal Déméter na Olymp, ani nemohl dosáhnout, aby bohyně svět zprostila své kletby. Rozhodl proto, že Hádés se musí spokojit tím, že Persefoné bude s ním žít jen tři měsíce v roce jako vládkyně říše Stínů a zbytek roku stráví se svou matkou. Dříve než se Déméter vrátila na Olymp, naučila dalšího Keleova syna Triptolema orat pole a pěstovat obilí, darovala mu pšeničná zrna a přikázala mu, aby lidstvo na celém světě naučil rolnictví. Král Keleos postavil bohyni svatyni v Eleusíně a bohyně zasvětila Kelea, Eumolpa a ferského krále Diokleia do mystérií a obřadů. Déméter byla vlídná bohyně a k lidem se chovala dobrotivě. Potrestala jen Rysichtona věčným a neukojitelným hladem, poněvadž přes její výstrahu kácel stromy v posvátném háji. Dále pak ztrestala Hádova zahradníka Askalafa, který zrádně svému pánu sdělil, že Persefoné snědla zrnko z granátového jablka. Déméter však byla zneuctěna; když v podobě klisny odpočívala při hledání dcery v  Onkově stádě koní, zmocnil se jí v podobě hřebce Poseidón. Démétřin kult byl později směšován s kultem bohyně Gáie, Rheie a někdy i  Kybely. Nejkrásnější zachovaná socha této bohyně je tzv. Déméter Knidská.