• Seznam jmen
• Seznam souhvězdí
• Antické hvězdářství
• Starověké Plejády
• Mezoamerické Plejády
• Označení hvězd
• Srovnání jmen
• Reference
• Původ jmen
• Slunce
• Merkur
• Venuše
• Země
• Mars
• Jupiter
• Saturn
• Uran
• Neptun
• Pluto
• Planetky
• Komety

Pallas Athéna, dcera Diova; nenarodila se z ženy, nýbrž vyskočila Diovi z hlavy. To je nejrozšířenější pověst. Zeus se zmocnil Athéniny matky Métidy, a když otěhotněla, polkl ji, aby podle věštby neporodila potomka, který by ho svrhl z trůnu vládce bohů. Pallas Athéna byla především bohyní války, ovšem ne války ničivé, kterou miloval bůh Árés. Byla vždy rozvážná i ve válce. Hleděla vždy přispět ke sjednání míru. Byla vždy bohyní vítěznou a nepřemožitelnou, dávala kořist a chránila lid. Ze všech olympských bohů snad nejvíce zasahovala do lidského života. Byla rozvážná a moudrá, učila a vedla ruku stejně tak umělců jako řemeslníků, žen i mužů. Vynalezla pluh, hrábě, volské jho, koňskou uzdu — proto byla Athéna Chalinitis, držící uzdu — dále pak vůz i loď; stejně však učila ženy vařit, tkát a příst. V  oboru umění vynalezla flétnu a trubku a naučila lidi umění počtů. Pallas Athéna byla panenskou bohyní, vynikala krásou, dokonalostí rozumu a prozíravosti, spojenou s rozvahou, vynalézavostí, odvahou a smyslem pro činnost. Vyskočila z Diovy hlavy v plné zbroji. Proto byla zpodobňována v řasnatém rouchu, s přilbicí na hlavě, na levé ruce měla štít, aigis, zhotovený prý posle pověstí z kůže Títána Pallanta, nebo podle jiných z kůže Gorgony Medúsy; v  pravé ruce držela kopí. Jen jednou prý odložila šat, aby zápasila s bohyněmi Hérou a Afrodítou o  Paridovo rozhodnutí, kterou z nich považuje za nejkrásnější. Pallas Athéna ochraňovala města i státy; především milovala Attiku, kterou jí zasvětil král Kekrops. S  Diem bojovala s Giganty, sama zahubila Giganty Enkelada a Pallanta. Pomáhala Argonautům, provázela hrdinu Persea v jeho boji proti Gorgonám, rekovi Bellorofontovi dala uzdu, aby mohl ovládnout okřídleného koně Pégasa, v trójské válce mnohokráte zasáhla, radila i Epeovi při stavbě trójského koně. Pallas Athéna soupeřila s  Poseidónem o  attickou zem, získala ji, když Attice darovala olivový strom. Dala své dary i  Pandoře. Potrestala přísně lýdskou královskou dceru Arachnu, která se odvážila s ní soupeřit ve tkaní. Bohyně pomáhala lidstvu v  nemocech a pečovala o blaho dětí. Starala se i o výchovu Eichthonia, pozdějšího athénského krále, který jí zřídil chrám. V nejstarším svém chrámě v Athénách byla Athéna uctívána spolu s Erichthoniem, který slul též Erechtheus. Později jí byl zasvěcen další chrám Hekatompedon, v době Perikleově pak i svatyně Parthenón. Ve svatyni Erechteion, zřízené pro uctívání Poseidóna, Pallas Athény a Erechthea, bylo chováno athénské palladium. Vítěznou bohyni uctívali Athéňané v menším chrámě blíže propylají. Athéňané slavili na počest této bohyně, která jim dala zákony i řád a z jejíhož podnětu byl zřízen areopag, malé i velké Panathénaje. Některé pověsti vyprávějí, že bohyně se zrodila v Libyi u  trítónského jezera, kde ji vychovaly nymfy. Nešťastnou náhodou zabila svou družku Pallantu, dceru boha Trítóna, při hře. Na památku zahynulé družky bohyně přijala její jméno do svého.