Katalogy > Názvosloví > Pallas Athéna

Pallas Athéna

Pallas Athéna, dcera Diova; nenarodila se z ženy, nýbrž vyskočila Diovi z hlavy. To je nejrozšířenější pověst. Zeus se zmocnil Athéniny matky Métidy, a když otěhotněla, polkl ji, aby podle věštby neporodila potomka, který by ho svrhl z trůnu vládce bohů. Pallas Athéna byla především bohyní války, ovšem ne války ničivé, kterou miloval bůh Árés. Byla vždy rozvážná i ve válce. Hleděla vždy přispět ke sjednání míru. Byla vždy bohyní vítěznou a nepřemožitelnou, dávala kořist a chránila lid. Ze všech olympských bohů snad nejvíce zasahovala do lidského života. Byla rozvážná a moudrá, učila a vedla ruku stejně tak umělců jako řemeslníků, žen i mužů. Vynalezla pluh, hrábě, volské jho, koňskou uzdu — proto byla Athéna Chalinitis, držící uzdu — dále pak vůz i loď; stejně však učila ženy vařit, tkát a příst. V  oboru umění vynalezla flétnu a trubku a naučila lidi umění počtů. Pallas Athéna byla panenskou bohyní, vynikala krásou, dokonalostí rozumu a prozíravosti, spojenou s rozvahou, vynalézavostí, odvahou a smyslem pro činnost. Vyskočila z Diovy hlavy v plné zbroji. Proto byla zpodobňována v řasnatém rouchu, s přilbicí na hlavě, na levé ruce měla štít, aigis, zhotovený prý posle pověstí z kůže Títána Pallanta, nebo podle jiných z kůže Gorgony Medúsy; v  pravé ruce držela kopí. Jen jednou prý odložila šat, aby zápasila s bohyněmi Hérou a AfrodítouParidovo rozhodnutí, kterou z nich považuje za nejkrásnější. Pallas Athéna ochraňovala města i státy; především milovala Attiku, kterou jí zasvětil král Kekrops. S  Diem bojovala s Giganty, sama zahubila Giganty Enkelada a Pallanta. Pomáhala Argonautům, provázela hrdinu Persea v jeho boji proti Gorgonám, rekovi Bellorofontovi dala uzdu, aby mohl ovládnout okřídleného koně Pégasa, v trójské válce mnohokráte zasáhla, radila i Epeovi při stavbě trójského koně. Pallas Athéna soupeřila s  Poseidónem o  attickou zem, získala ji, když Attice darovala olivový strom. Dala své dary i  Pandoře. Potrestala přísně lýdskou královskou dceru Arachnu, která se odvážila s ní soupeřit ve tkaní. Bohyně pomáhala lidstvu v  nemocech a pečovala o blaho dětí. Starala se i o výchovu Eichthonia, pozdějšího athénského krále, který jí zřídil chrám. V nejstarším svém chrámě v Athénách byla Athéna uctívána spolu s Erichthoniem, který slul též Erechtheus. Později jí byl zasvěcen další chrám Hekatompedon, v době Perikleově pak i svatyně Parthenón. Ve svatyni Erechteion, zřízené pro uctívání Poseidóna, Pallas Athény a Erechthea, bylo chováno athénské palladium. Vítěznou bohyni uctívali Athéňané v menším chrámě blíže propylají. Athéňané slavili na počest této bohyně, která jim dala zákony i řád a z jejíhož podnětu byl zřízen areopag, malé i velké Panathénaje. Některé pověsti vyprávějí, že bohyně se zrodila v Libyi u  trítónského jezera, kde ji vychovaly nymfy. Nešťastnou náhodou zabila svou družku Pallantu, dceru boha Trítóna, při hře. Na památku zahynulé družky bohyně přijala její jméno do svého.



Pallas Athéna Sova bohyně Athény
Stránka byla naposledy editována 15. ledna 2010 v 19:41.
Stránka byla od 15. 1. 2010 zobrazena 8127krát.

* * *    Zrcadleno ze stránek astronomia.zcu.cz/hvezdy/nazvoslovi/569-pallas-athena    * * *
Vytištěno ze stránky projektu Hvězdy (hvezdy.astro.cz/nazvoslovi/569-pallas-athena)
Nahrávám...