Základní charakteristiky hvězd lze rozdělit do dvou základních skupin – na vnitřní a vnější parametry. Vnější charakteristiky dělíme na relativní (vzdálenost a hvězdná velikost), protože závisí na poloze pozorovatele, a absolutní.
Vnitřní charakteristiky jsou pouze dvě, a to centrální teplota a tlak.
Vnějších charakteristik je mnohem více a zde si je uvedeme v historickém pořadí, podle toho, jak docházelo k jejich využití.
Začneme tedy hvězdnou velikostí a přes modul vzdálenosti (rozdíl pozorované a absolutní hvězdné velikosti m – M, ze které lze zjistit skutečnou vzdálenost objektu pomocí Pogsonovy rovnice) se podíváme na vzdálenost. S efektivní teplotou jsou spojené spektra hvězd a spektrální třídy, které nejsou podle abecedy, protože byly seřazeny podle efektivní teploty hvězd. Ze zářivého výkonu a efektivní teploty lze odvodit poloměr hvězdy. Zcela na závěr se dostaneme ke hmotnosti, nejdůležitější charakteristice hvězdy, neboť předurčuje stavbu a vývoj hvězd. Zjišťujeme ji na základě gravitačních účinků na druhé hvězdy (3. Keplerův zákon), příp. na fotony.
Rozpětí základních charakteristik
Rozpětí hmotností: | od 0,075 MS (červení trpaslíci – Gliese 623 B) do 60 MS (hmotní „modří“ veleobři –Plaskettova hvězda) |
Rozpětí poloměrů: | od 12 km = 1,7.10–5 RS (neutronové hvězdy) až po 2 000 RS (červení veleobři – VV Cephei, µ Cephei) |
Rozpětí zářivých výkonů: | od 1,5.10–5 LS (červení trpaslíci – Gliese 623 B) až 107 LS (velmi hmotné nestacionární hvězdy typu Pistole, η Carinae) |
Rozpětí efektivních teplot: | od 2 500 K u červených trpaslíků a obrů až po stovky tisíc kelvinů v případě jader planetárních mlhovin. |
Chemické složení: | pozorování jsou bezprostředně přístupny jen svrchní vrstvy hvězd, jejichž složení zpravidla odpovídá složení zárodečné mlhoviny, z níž hvězdy vznikly. Vodík a helium zde mají zhruba stejné relativní zastoupení jako na Slunci, markantní rozdíly jsou v obsahu těžších prvků: od téměř 0 % u nejstarších hvězd v kulových hvězdokupách až po 5 % u příslušníků tzv. extrémní ploché složky Galaxie. Připomeňme, že Slunce obsahuje zhruba 2 % těžších prvků. |