Základní charakteristiky hvězd lze rozdělit do dvou základních skupin – na vnitřní a vnější parametry. Vnější charakteristiky dělíme na relativní (vzdálenost a hvězdná velikost), protože závisí na poloze pozorovatele, a absolutní.
Vnitřní charakteristiky jsou pouze dvě, a to centrální teplota a tlak.
Vnějších charakteristik je mnohem více a zde si je uvedeme v historickém pořadí, podle toho, jak docházelo k jejich využití.
Zobrazit rozšiřující informace... (určené pro SŠ)
Začneme tedy hvězdnou velikostí a přes modul vzdálenosti (rozdíl pozorované a absolutní hvězdné velikosti m – M, ze které lze zjistit skutečnou vzdálenost objektu pomocí Pogsonovy rovnice) se podíváme na vzdálenost. S efektivní teplotou jsou spojené spektra hvězd a spektrální třídy, které nejsou podle abecedy, protože byly seřazeny podle efektivní teploty hvězd. Ze zářivého výkonu a efektivní teploty lze odvodit poloměr hvězdy. Zcela na závěr se dostaneme ke hmotnosti, nejdůležitější charakteristice hvězdy, neboť předurčuje stavbu a vývoj hvězd. Zjišťujeme ji na základě gravitačních účinků na druhé hvězdy (3. Keplerův zákon), příp. na fotony.
Zobrazit rozšiřující informace... (určené pro SŠ)
Zobrazit rozšiřující informace... (určené pro VŠ)
Rozpětí základních charakteristik
Rozpětí hmotností: | od 0,075 MS (červení trpaslíci – Gliese 623 B) do 60 MS (hmotní „modří“ veleobři –Plaskettova hvězda) |
Rozpětí poloměrů: | od 12 km = 1,7.10–5 RS (neutronové hvězdy) až po 2 000 RS (červení veleobři – VV Cephei, µ Cephei) |
Rozpětí zářivých výkonů: | od 1,5.10–5 LS (červení trpaslíci – Gliese 623 B) až 107 LS (velmi hmotné nestacionární hvězdy typu Pistole, η Carinae) |
Rozpětí efektivních teplot: | od 2 500 K u červených trpaslíků a obrů až po stovky tisíc kelvinů v případě jader planetárních mlhovin. |
Chemické složení: | pozorování jsou bezprostředně přístupny jen svrchní vrstvy hvězd, jejichž složení zpravidla odpovídá složení zárodečné mlhoviny, z níž hvězdy vznikly. Vodík a helium zde mají zhruba stejné relativní zastoupení jako na Slunci, markantní rozdíly jsou v obsahu těžších prvků: od téměř 0 % u nejstarších hvězd v kulových hvězdokupách až po 5 % u příslušníků tzv. extrémní ploché složky Galaxie. Připomeňme, že Slunce obsahuje zhruba 2 % těžších prvků. |