Hélios
Hélios, syn Títána Hyperíona, bůh Slunce; jeho matkou byla Theia. Jeho sestrou byla bohyně Měsíce Seléné a bohyně jitřních červánků Éós. Héliovi byl zasvěcen kohout, který ho ráno budil. Hélios pak vyjížděl ze svého nádherného paláce na dalekém Východě poblíž Kolchidy do stejně nádherného paláce na dalekém Západě. Jeho příchod zvěstovala jeho sestra Éós. Své okřídlené oře nechal pást na Ostrově blažených. Sám se navracel ve zlatém člunu, na kterém byl i jeho vůz a spřežení, do svého paláce, aby ráno mohl nastoupit znovu svou životodárnou jízdu. Člun mu zhotovil bůh Héfaistos. Hélios vše viděl. Viděl i nevěru bohyně Afrodíty s Áreem a prozradil to jejímu manželu Héfaistovi. Bohyni Démétře pak potvrdil, že Hádés unesl její dceru Persefonu. Jeho manželkou byla Ókeanovna Persé; ta mu porodila Aiéta, pozdějšího kolšského krále a dcery, kouzelnici Kirku a Pásifau. Proslulého syna Faëthonta zplodil s Persininou sestrou Klymenou. Nymfa Neaira mu porodila dcery Lampetii a Faëthúsu. Hlídaly jeho stáda na ostrově Thrinakii; bylo to sedm stád krav a sedm stád beránků po padesáti kusech. Tato stáda se nerozmnožovala, ani neubývala. Druhové hrdiny Odyssea zabili několik krav z těchto stád a Hélios si vyžádal na Diovi jejich potrestání. Héliovo sídlo bylo na ostrově Rhodu, kde byl i nejvíce rozšířen jeho kult. Když si bohové rozdělovali své úděly, Zeus zapomněl na Hélia. Ten si vyžádal Rhodos, který se nově vynořil z vln. Jeho prvními obyvateli byli Telchínové. Telchínská nymfa Halia porodila vládci moře Poseidónovi dceru Rhodu. Ta se stala ženou Héliovou; z bájí není známo, zda před Persou nebo po ní. Porodila mu sedm synů, kteří se zabývali astronomií. Dcera Héliova a Rhodina Élektryóné byla uctívána jako polobohyně. Podle jednoho podání mu dal později Zeus ještě Sicílii jako jeho državu. Obyvatelé Rhodu k uctění svého boha postavili známý rhodský kolos, kovovou sochu, vysokou 70 loktů, asi 35 metrů. Byla šestým divem světa. Zničilo ji zemětřesení v r. 225 př. Kr.